Přeskočit na obsah

Diskuse:Vědecký zákon

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Malinko se v oblasti vědy (ne přímo filozofie vědy) pohybuji a musím říct, že termín vědecký zákon jsem snad ještě neslyšel. Znám pojem přírodní zákon či zákony matematiky/fyziky/logiky. Tento článek na mě působí spíše jako filozofický text než encyklopedický výklad důležitého hesla. Pochybuji, zda sem opravdu patří. Má vědecký zákon jakožto termín heslo v nějaké jiné encyklopedii nebo cizojazyčné Wikipedii? Například en:Scientific law je přesměrování na en:Physical law, kde se vysvětluje pojem přírodní zákon. To je něco docela jiného než disputace v tomto textu. Prosím wikipedisty o vyjádření.
-- Egg 11:44, 20. 2. 2005 (UTC)

Jelikož "vědecký zákon" neni nějaký přesný termín, aby měl vlastní heslo, mohl by být zmíněn ve článku věda, který by se tím aspoň trochu natáhl Li-sung 12:11, 20. 2. 2005 (UTC)

Já nevím. To, že osobně něznám pojem Vědecký zákon není žádný důkaz toho, že něco takového neexistuje. Podívejte se třeba na http://www.google.com/search?sourceid=navclient&hl=cs&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=%22v%C4%9Bdeck%C3%BD+z%C3%A1kon%22. -- Pastorius 22:45, 20. 2. 2005 (UTC)

Vidím 36 odkazů, naproti tomu přírodní zákon 899, fyzikální zákon 572. I to naznačuje, co jsou obecně užívané pojmy. Navíc mezi těmi 36 odkazy nevidím skoro nic relevantního, ale zaráží mě ten poslední. Z něj plyne, že se to používá jako termín u státnice z filozofie. Zajímavé.
— Egg 23:14, 20. 2. 2005 (UTC)
Ke zvážení bych také doporučil [1], z čehož bych usuzoval, že jde o přepis nějaké kapitoly skript/učebnice filosofie (copyvio?). Každopádně bych tomu rozuměl tak, že to není pojem, ale spíše popisné sousloví. Těžko tu budeme mít odděleně články přírodní zákon a vědecký zákon – ty patří IMHO do jednoho článku. A pojmenování přírodní zákon je výrazně častější. --Mormegil 08:32, 21. 2. 2005 (UTC)

Tak jsem chvíli pátral a původ toho článku je docela zajímavý - Denisa Kera vede jakýsi kurs metodologie vědy - http://uisk.jinonice.cuni.cz/kera/metodologie/ Studenti dostanou zápočet mimo jiné za příspěvky ve Wikipedii :-) V en: už jsem něco takového párkrát viděl, jednou například na nějaké Honkongské střední škole dávali známky za články o tamních tradicích - na jednu stranu hezké že přibývá obsah, na druhou stranu nevím, jestli je to zcela dobrovolné.

V každém případě ty články ([2]) budou potřebovat dost práce, wikifikací počínaje, úpravou do encyklopedičtější a NPOV formy konče. Asi i nějaké přesuny - Metoda a Vědecká metoda a tak dále.

Zatím bych to tu s klidem nechal. Google není měřítkem všehomíra, pokud se pojem vědecký zákon v nějakém oboru běžně používá, není důvod ho tu nemít. --Wikimol 16:46, 26. 2. 2005 (UTC) --Wikimol 16:46, 26. 2. 2005 (UTC)

No, mně ten článek přijde jako klasická filozofie. Tedy hodně zamotaných slov, málo informací. Hodí se na to feynmanovské "lidi čtou." Ale nevidím důvod, proč ho tu nemít. A nemám nic proti tomu, aby tu byl i článek "Přírodní zákon", protože to je podle mě jedna velmi specifická podskupina vědeckých zákonů. Miraceti 20:01, 26. 2. 2005 (UTC)

Koncepty

[editovat zdroj]

Někdo sem vložil jakési koncepty, ale myslím, že ty citace buď nejsou přesné, nebo něco chybí. Vypadá to, že to jsou úryvky platící pro fundamentální fyzikální zákony, navíc ve své ideální podobě.

  • pravdivé. Nikdy nebyl opakovaně pozorovatelný žádný jev daný zákon vyvracející.
    • to není tak docela pravda, striktně se to vyžaduje jen u fundamentálních zákonů, třeba v biologii výjimky doslova potvrzují pravidla
  • univerzální. Platí kdekoli ve Vesmíru.
    • tohle je ideál, který ani nemůžeme ověřit, navíc u mnoha zákonů je místo měření jednou z podmínek
  • absolutní. Nic ve Vesmíru je neovlivňuje.
    • tak tohle už dlouho není pravda a od dob Einsteina i víme celkem dobře proč
  • všemohoucí. Všechno ve Vesmíru se jim musí podřídit.
    • viz univerzální
  • zachovávající. Obecně zachovávají veličiny.
    • tohle je pouze pro dost specifickou a omezenou množinu vědeckých zákonů
  • často vyjádřením nějaké symetrie v přírodě.
    • totéž jako zachovávající
  • typicky teoreticky reverzibilní. Platí, i kdyby se otočil běh času (neplatí pro některé kvantové jevy).
    • totéž jako zachovávající
  • stabilní. Zůstávají neměnné od svého objevení (i když se může prokázat, že jsou jen aproximací (přiblížením) nějakého jevu nebo jiného přesnějšího zákona)
    • Třeba v biologii se tohle mění pořád
  • jednoduché. Obvykle je lze vyjádřit jediným matematickým vztahem.
    • Kéž by.

BOhužel se článek začal ubírat nevhodným směrem, a to porovnáváním a slučováním s přírodními, nebo ještě lépe řečeno fundamentálními fyzikálními zákony. Takhle to nejde, z článku by se stal opět bezcenný žvást, jako tu byl před tím. Miraceti 13. 8. 2008, 21:02 (UTC)

Připomínky k nové verzi článku

[editovat zdroj]

Nezdá se mi překlad "to generalize across a set of conditions" jako „zobecňovat napříč množinou podmínek“. Napadne někoho lepší?

Jinak tento článek je právě toho typu, že by měl být důsledně vybaven řádkovými referencemi, jinak je z něj nepříliš objektivní esej. Takže nynější stav ještě není uspokojivý. --ŠJů 14. 8. 2008, 02:04 (UTC)

Překlad už je snad lepší.
Tenhle článek je filozofie, a to bude vždycky nějakým způsobem neuchopitelná sračka, ať to napíše kdokoli a ozdrojuje jakkoli, protože samy zdroje z podstaty filozofie jsou autoritativní, každý si pojmy zavádí, jak se mu hodíl, a definuje je někdy až šílenými větami mimo realitu. Přitom nelze často poznat, co který filozof vymyslel fakt dobře, nebo úplně blábolil z cesty. Samozřejmě zdroje jsou velmi dobré, ale při troše snaze to lze napsat a plně ozdrojovat tak, že to bude guláš. I tak si ale myslím, že vědecký zákon je ještě v pohodě, neboť tam je snad jasné, že je to zákon vzešlý z vědy. Přírodní zákon bude fakt humus. Miraceti 14. 8. 2008, 06:20 (UTC)
Nikoliv neuchopitelná sračka: jen každý pojem vychází z toho, jak jej někdo definoval, popřípadě někdo další modifikoval. Takto se musí postupovat i v přírodních vědách, aby z nich nebyla neuchopitelná sračka. Takže v tomto článku by úplně hlavní mělo být, kdo a proč ten pojem zavedl, kdo a k čemu jej používal, kdo a jak vymezoval jeho vztahy k ostatním pojmům. Přičemž samozřejmě není důvod předpokládat, že ten pojem znamená vždy a u každého totéž. Právě proto jakákoliv definice bez odkazu na svého původce trochu ztrácí smysl. Ale tím nechci říkat, že ten článek musíš k dokonalosti dotahovat zrovna ty - už jsi pro něj udělal dost. --ŠJů 14. 8. 2008, 16:39 (UTC)